Hodnocení dětí

09.10.2018 12:34

Mám hodně zážitků při práci s dětmi a mnoho myšlenek, které zpracovávám. Protože je jich během krátké doby přemíra, dovádí mě to k zamyšlení a nakonec i ke psaní.

Tento článek se týká mých úvah o tom, jak jsou děti už od školky dopodrobna hodnoceny, co všechno musejí učitelé dělat, ikdyž to možná cítí jinak? A nakonec, zda to jde i jinak? Můžou učitelé jednat současně v souladu se zákony i se svým vnitřním hlasem, který radí něco jiného?  


Představte si, že jste docela maličcí, skoro nic neumíte, dá vám neskutečnou práci se cokoli nového naučit. To je přesně ten věk, kdy jste zralí začít navštěvovat MŠ. Tisíckrát denně se cítíte úplně nemožně, protože vám něco nejde, něco neumíte nebo potřebujete něčí pomoc.

Nad vámi přitom stojí dospělák, který poctivě hodnotí a zapisuje, co umíte obstojně a co už úplně neodpovídá průměru. Při nástupu do MŠ neumíte skoro nic, ale dospělák vás to naštěstí skoro všechno naučí.

Nejdřív je to šiška, potom je lepší šiška a nakonec je to kolečko.

Správně.

Fakt?

Co že se to vlastně zapisuje?

Všechno.

Úplně všechno.

Jak mluvíte, jak chodíte, jak jíte, jestli používáte příbor nebo jen částečně, jak spíte. Jak zvládáte hygienu. Jak si hrajete a s kým. Jak dlouho vydržíte poslouchat dospěláka, ikdyž byste stokrát raději zajezdili s náklaďákem. Jak projevujete emoce. Jak držíte tužku a co s ní dovedete.

Grafomotorika odpovídá tabulkám, kdežto, to jak po sobě spláchnete na WC už ne.

Nebo to, že ostatní děti si hrají hezky, ale vy si prostě neumíte hrát normálně.

Nebo že ostatní děti jsou zticha, ale vás baví používat hlasivky. To taky není normální!

Bezpečný prostor a motivace

Myslím si, že už jen pouhý fakt, že člověk někoho hodnotí, ovlivňuje prostředí, ve kterém se nachází, jejich vzájemný vztah, i to jak se hodnocený člověk cítí a následně chová. Hodnocením začíná formování. A na to koneckonců i dospělí reagují různě. Ne každý se nechá ovlivňovat druhým člověkem. 

Každé dítě je přirozeně zvídavé a učenlivé. Je potřeba hodnotit, co už by mělo umět a co by se mělo co nejdříve naučit, vzhledem k tomu, kolik je mu let? Jak se asi cítíme my, dospělí, když nám někdo říká třeba: 

" Už je ti X let, měla by ses vdát, mít dítě... "

" Cože a to jsi jako sama? A to jako chceš být pořád sama?! " 

"Nejsi už moc starý na to, abys takhle blbnul? Měl bys..." 

Ale to jen pro porovnání, pro vcítění se. Nemůžu srovnávat dospělá a dětská rozhodnutí. Nicméně to, na co se cítíme a na co ještě ne, víme už jako malí. 

Hodnocení už se tak zakořenilo do našeho myšlení a jednání, že nám možná přijde absurdní o tom vůbec přemýšlet. Jenže pokud se začneme zabývat vlastními myšlenkami a pocity, můžeme zjistit, že ve skutečnosti hodnotíme častěji, než jsme si dosud uvědomovali. 

V takovém bezpečném prostoru snadněji sami přicházíme na to, co nás zajímá, co se chceme dozvědět, co můžeme změnit a máme větší motivaci pro to něco udělat. Poznat někoho, kdo je schopen Vám toto nehodnotící prostředí poskytnout, to je dar. Naštěstí takoví lidé mezi námi existují.

 Můžeme zjistit, že se cítíme lépe tam, kde je s námi někdo přihlížející, a přesto nehodnotící.  

Český školský systém je velice propracovaný a je na velmi vysoké úrovni. Učitelé ze sebe vydávají neskutečné množství energie a navíc musí zvládat hromady administrativy a také čím dál drzejší děti. Tyto děti se dle mého názoru tvrdě brání tomu být zformovány vnějšími vlivy a dělají to přirozeně. O tom ale jindy.

Součástí promyšlené sítě zákonů a nařízení je povinnost učitelů dělat detailní hodnocení dětí a diagnostiku. Jak to učitelé všechno zvládají? A jak se u toho cítí? Udělali by občas něco jinak, kdyby mohli?


Nabízím zamyšlení:

Jak hodnocení, které automaticky probíhá v našich myslích, ovlivňuje náš život? 

A jak ovlivňuje naše děti, jejich myšlení, chování, učení a rozhodování? 

Máme odvahu důvěřovat přirozenému vývoji našich dětí a tomu, že v pravý čas přijdou na to, co je potřeba? 

Jestli se Vám článek líbil dejte "To se mi líbí", aby Vám neunikly další články a písničky které připravuji.

Nebo si přečtěte další články na mém blogu. 

Zajímá mě Váš názor

Snažím se tvořit něco nového pro děti a usnadnit tak práci a přípravu učitelům.

Jsou pro Vás tyto materiály užitečné?

Líbil se Vám můj článek?

Jaká další témata byste přivítali?

Napište mi, neváhejte, těším se na Vaše podněty :)